live-vladulik

2007-12-24T03:34:00.001-08:00

Párty a večeře

2007-11-24T10:13:00.000-08:00

Hned po výletě do Londýna se konala večeře s katedrou sociologie a politologie v pizzerii. Bylo nás tam něco kolem 40, fotky budou později, až se mi je podaří dostat od Johna (koordinátor, asi 60, ale je superJ). Předtím jsem ještě byla s Richem ve městě na vánočních trzích, něco jako máme v Brně, příjemně tam bylo, byla jsem pozvána na čokoládičku se smetanou, hm, ta byla ale sladká.

Kimmo, Teemo, Joonas, Constance, Thomas second

No a potom už byl naplánovaný sraz v pizzerii Italia v Manchesteru a podával se předkrm a potom pizza a hooodně vína, hodně musím zdůraznit!! Rich nás bavil svými historkami, Verča ani Markét z něj nemohly, já už jsem si zvykla. Debata probíhala tak 3 hoďky, pak nás vykopli, Rich musel dom, tak nás další dva Angláni, Ben a Steve pozvali do další hospody. Ani jsem se nestačila divit, protože mi v ruce každou chvíli přistál jiný druh alkoholu, no taky jsem podle toho potom vypadala, Bylo mi kapánek blbě, ale všechno si pamatuju, neblinkala jsem a byla jsem velmi zábavná, jen musím poděkovat Benovi, že za mě zaplatil taxík, hehe, to už jsem byla opravdu velmi společensky unavená.

Kimmo

Ale ráno dobrý!

Ještě bych úplně zapomněla na jednu párty. To bylo ve čt před odjezdem do Londýna. Šli jsme společně s naším housem do klubu na Erasmus Party, no zase zážitek. Jako lidi docela dobrý, jsem se seznámila s Victorem, sladkým Panamanem, je mi tak 29, ale jinak je teda zapřísáhlý odpůrce veškeré techniky, neumí zacházet chuďa ani s mobilem. Ale ne že by byl nějak chudý, jen se mu prostě nechce.

No a čím byla tato párty zajímavá? Někdo nám totiž ukradl bundy, mně, Verči, Markét, Jonášovi a taky Martině, takže 5 bund, docela slušný úlovek. Ale to nebyl konec ještě, tak jsme všude hledali jako magoři, nikde nic! Tak jsme se pomalu loučili s bundičkama našema, ale holky napadlo se jít ze srandy zeptat securitáků. A oni: jo, my jsme viděli jít ven nějaký dva kluky s nějak moc bundami, ale nechali jsme je jít. No, tak to je tak na nakopání, že?

Ale nevím jakým zázrakem, ale nějakým jo, nám ty bundy donesli dva policajti, sepsali hlášení a my mohli v klidu odejít. Jen teda Martina a Jonáš bundy už nenašli, možná proto, že oni měli sportovní a my s holkama takový dámský spíš. No to zas byl večer, ale všechno dobře dopadlo.

A když už jsme teda u těch všech možných parties, tak bych chtěla dodat, že týden co týden někdo v noci (Mára a Přemek) mlátí v noci na moje dvěře a křičí: "I wann fuck you, do you wanna fuck me?" Nepřekládám, protože je to nevhodné, ale kdo tomu nerozumí, tak se zeptejte, někoho, kdo tomu rozumí:-)

Londýn

2007-11-24T09:59:00.001-08:00

Tak jsem se zase po delší době vypravila na super výlet, tentokrát do Londýna. Ale škoda, že jsem tam byla jen dva dny, nedalo se projít všechno, přece jen sedmimilionové město…. Vyrazily jsme v sobotu ráno (já a Mercedes) a do Londýna to busem trvalo 4 hoďky, provoz docela ok, takže do hostelu jsme se přidrkotaly tak kolem 2 odpo. Teda ale hostel dost trága, ale taky co můžem čekat, že? Přece jen jedna noc nás nemohla nijak rozhodit. Vydaly jsme se hned na prohlídku hlavních atrakcí jako Buckingham Palace, Houses of Parlament, Big BenJ, London´s Eve, St. Paul´s Cathedral a taky samozřejmě Tower Bridge. Ale teda byla jsem velmi mile překvapena, Londýn je fakt nádherný město, jen foťák se mnou moc nespolupracoval, takže nemám moc fotek, ale ty v mé hlavě stačí.

Tak jsme chodily a chodily a chodily, asi tak 6 hodin a byly nakonec hodně daleko od hostelu, takže jsme nazpět jely busem – double-deckeremJ, super zážitek, ale nahoře to hodně houpe, takže to není pro slabší žaludky. No a byly jsme docela utahané, takže v jsme docela rychle usnuly, ale v noci teda nic moc, každou hodinu se někdo coural do pokoje, takže spánek nakonec skoro nulový...

Ráno budíček někdy kolem 8h, vařící sprcha, protože studená voda nějak netekla, no jo, hostel… Snídaně v ceně noclehu, ta byla dobrá a potkaly jsme tam docela zajímavý týpky, takový dredáče, co cestují kolem světa, jen za 1000liber, tak jedem ne?:-)

No a dopoledne jsme nakupily nutné suvenýry, Jardo a Ondi, těšte seJ a potom jsme měly sraz s Davidem Garrardem (syn našeho zahraničního koordinátora) a ten nám udělal malou prohlídky po jedné méně známé části Londýna a potom nás pozval do neuvěřitelně drahé restaurace na dezert a kávuJ Bylo to velice příjemné odpoledne, ale potom už nám nezbývalo moc času a musely jsme na bus zpět do Manchesteru, no a k té příležitosti jsme jely londýnským metrem, hehe, vtipné, skoro bychom se ztratily, kdybych se nezeptala jedné slečny, ale nakonec dobrý, autobusové nádraží nalezeno.

Do Manchesteru jsme dorazily až dost pozdě, utahané, zmrzlé, ale výlet to byl parádní!! – až teda na pár excesů, které se povedly Mercedes, bože, jezdit někam se Španělama, to je za trest, ona je tak nechápavá, málem jsem se z ní rozteklaJ, ale sláva nazdar výletu, nezmokly jsme a už jsme zas tuJ

Pařící týden

2007-11-10T05:07:00.000-08:00

Po odjezdu Hani a Petra se to pěkně rozjelo, týdenní marathon různých akcí, a stálo to zato. Tak prvně v pondělí jsem se konečně mohla vyspat, tak jsem ti to užila, pěkně hezky do 10, jinak tu normálně vstávám kolem 8 a dříve abyste si nemysleli, že se flákám. Odevzdala jsem si v klídku eseje a bylo mi hned lépe, tolik práce mi to dalo napsat takový dvě práce, jejich styl studia je prostě holt jiný.

V úterý jsem měla s sraz s naším zahraničním koordinátorem a pozval mě do hospody na jedno pivko, mimochodem pěkně hnusný, hořký a bez pěny, ale jako formát, zaplatil to za mě. Je to takový sympatický dědula, je mu totiž asi 60, ale proč ne. Aspoň mám unique příležitost praktikovat angličtinu, ale mluví někdy docela složitě. Potom jsem se vypravila do města na nákupy dárků pro rodinné příslušníky, myslím si, že v Brně už je taky solidní blázinec, ale tady je to teda mazec, každý den takový masy lidí…..No a večer jsem ukončila lekcí angličtiny, takže pracuje se na zlepšení, teda doufám!!

Ve středu jsem si šla pěkně zaplavat, ale v celým bazénu jsem byla jediná holka, jinak všude kolem mě namakaní týpci a už si valili kraula atd., ale tak co, aspoň jsem to omrkla. Mají tu jednu zvláštnost, vždycky ve středu a v pátek jsou hodiny pro ladies only, ale moc nevím, co je účelem těchto hodin, protože jsou tu vždycky plavčíci kluci, takže to ztrácí smysl….Jo a maj tu šatny a všechno dohromady a do dámských sprch je vidět z bazénu, pěkně si to zařídili, holomci…. Potom jsem rychle utíkala domů dát si obídek a hurá do města. John (ten šedesátník) mi domluvil sraz s nějakým Richardem, že prý studoval rok v Praze a cestoval po celé ČR a že by si rád pokecal s někým z Čech. Tak mě milý Richard pozval na pivko. Došli jsme do hospody a říká jestli chci pifoJ, vtipný…Něco česky umí, šikovném kluk. No a potom jsme pokračovali ještě do jedné hospody, Tempel (chrám) se jmenovala. Objednal mi napřed polský pivo a potom český Budweiser nebo jak se to píše…, takže jsem se cítila zase trošku jako doma. Byl to fakt příjemný večer, už mi nedělá problém bavit se s Anglánem, dokonce i nějaký ten vtípek jsem pochopila, hehe…Domů jsem se dostala až docela pozdě a ještě v pěkně veselé náladě, dlouho jsem nepila, no chápete ne.

No a ve čt mě pozval Bhupi, můj milý indický kamarád na čaj, tak jsme pokecali ve škole v bufetu a dozvěděla jsem se teda pěkný věci, Je mu 26 a je sirotek, nikdy neměl rodiče, celý život je pořád na cestách, teď dva roky pracoval v Glasgow a v říjnu odjel do Manchesteru. Pořád musí někde žádat o granty, ale je fakt hodně statečný. Ale za 2 roky se zas chystá někam do Ameriky či Kanady, fakt obdivuhodný. No a po srazu jsme s Karin (z FSS – moje škola v Brně) skočily na aerobic, sranda, pořádně jsme si u toho zaskákaly, vyblbly se, paráda.

No a v pátek jsem skoro usnula ráno na přednášce, opravdu zajímavé téma: Karel Marx a jeho kritika Hegera, sranda k popukání. A následoval oběd ve městě s Michelle, jedna milá slečna z univerzity, tak jsem si na oběd dala něco jako salát a jediná příloha byly hranolky, už mi začínají lézt krkem s tím jejich způsobem stravováníJ Pokoupila jsem zbytek dárků a navečer si skočila do na hoďku do bazénu. Prostě pohodička. Myslela jsem si, že večer i odpočinu, vyspím se, ale chyba lávky. Markét měla narozky, tak se uspořádala mini párty, kde nás nakonec bylo kolem 20. Sranda, seznámila jsem s Finama, Theemo a Kimo, fakt vtipní týpci, byli tu na návštěvě jen na 4 dny, ale umějí pít teda jako duhy, nalívali se vodkou, pivkem, namixovali s víme, no dobří pařmeni. Já jsem pila samozřejmě s mírou. Kolem půlnoci se párty začala rozpadat, tak se pokračovalo do jiného domu, na párty k Nickovi, Italovi. Tam bylo lidí tak 50, ale my se bavili i když tam bylo přeplněno. Potom sem dám fotky, to musíte vidět, jak se chlastá v Anglii….Ale kolem 3 jsem byla už značně utahaná, tak jsme šli spát a spala jsem tu rekordní čas, až do 12h. Ale jsem vyspinkaná jako princezna.

Tento víkend jsem pojala jako relaxační, protože příští týden mě čekají zase nějaký pivko srazy, tak se musím šetřit a navíc jedem na víkend do Londýna, tak sem hodím zas nějaký fotky.

Mějte se doma všichni moc fajn, napište mi taky někdy email, o spoustě z vás jsem dlouho neslyšela, Peti, Pájo, Andreo, Radku, Soni,….

Miláčci dorazili

2007-11-05T05:34:00.000-08:00

Fotíme se sami v zrcadle

Tak jsem se konečně dočkala návštěvy z Čech. Ve čt v noci jsem si na letišti vyzvedla Haničku a Petříka, moje dva nejmilejší. Pak jsme si vzali taxíka a valili na koleje, kde jsem se na tři dny ubytovala s nima. Vzhledem k tomu, že jsme dorazili až kolem 1 a miláčci byli utahaní po dlouhé cestě, tak se šlo rovnou do hajan.

Haňulka s Petříkem

V pátek nás čekala prohlídka města, nějaké nákupy a prostě pohoda. Museli jsme jít na ruské kolo, to se nedalo vynechat, však to taky stálo zato.Pochodili jsme po městě, udělali pár fotek a pak si udělali na kolejích veču, typicky českou, špagety s konzervou a jedli jsme to lžičkami, tak si asi dokážete představit, jak jsme vypadali. Potom teda Peťa rozdělal rum, no to neměl dělat, taky nám všem bylo pěkně blbě po něm, hlavně ráno v sobotu, vyžahli jsme ve třech celý litr a za docela krátkou dobu.

V sobotu nás čekal nejnáročnější den, proto jsem byla nadšená ráno, že je mi šoufl. Ale naštěstí to se to postupně spravilo, takže zábavě nebránilo nic v cestě. Vypravili jsme se totiž do Blackpoolu, asi 1, 5 od Manchesteru busem. Čekal na nás den plný zábavy, takže jsem si to taky pořádně užili. Byli jsme na horský dráze, fakt super, úžasný, boží….. Potom navečer, když už se stmívalo, jsme se prošli po pláži a pomalu šli na bus zpět. Všechno bylo super, ale nakonec Hani zapomněla v buse prostěradlo, tak si teď hraju na detektiva a pátrám po něm: Jo, Hani, už mi napsali, že to vyšetří a že mi dají vědět, kde je nebo není. Potom jsme šli ke mně na koleje vyzvednout prádlo, protože tam u nich byla pračka zadara, tak jsem toho využila, tak jsem si v noci natáčela budíka, aby se dvě pračky vyprali do ráda a nakonec se i povedlo.

no tak na tomhle jsme byli...

No a ráno už jsme museli opustit koleje, tak jsme se přesunuli ke mně na koleje, nechali si tam věci a šli na procházku po naší čtvrti. NO zážitek, v nědeli je tu něco jako jarmark, kde se prodává všechno možný, tady se prodávaly věci, který doma lidi našli, třeba i šumící televize. Na oběd jsme museli zajít do mekáče jako typičtí Angláni, tak jsme se naládovali Bic Macem a Coca Colou, hm, mimochodem pěkně hnusný a připálený. No a potom se už schylovalo k dojezdu, tak jsem vyfasofala svoje věci, jako kozačky, ovesný kaše z ČR a taky nějaký zbylý konzervy a rozloučila se s miláčkama, byl to super čas, klidně bych si je tu nechala až do konce pobytu!

...západ slunce v Blackpoolu

Den za dnem

2007-10-26T09:51:00.000-07:00

Ahoj tam doma ČR. Už jsem se déle neozvala, tak se to pokusím napravit. Život se tu dostává do normálních kolejí jako v Brně, každodenní rej různých úkolů, činností. Můj týden vypadá asi tak, že se ráno vždycky probudím tak kolem 9h a jdu teda jako něco dělat. Tento týden speciálně píšu esej, můžu vám říct název, ale některým to naprosto nic neřekne, což se nedivím. Why was the nineteenth century regarded as a moral miasma? No hned jste chytřejší, že? No já taky….

Tak pořád jen čtu, překládám, hledám slovíčka, no sranda. Pak si skočím do sportcentra, dvakrát až třikrát týdně na aerobic a třikrát zaplavit, takže jsem tak skoro pečená vařená, no mají pěkný plavčíky, tak proč ne J Pravidelně se tam potkávám s jednou Řekyní, tak pokecáme a jdem spolu na koleje temným parkem.

Snažím se teda věnovat i angličtině, ale lenora se mnou teda taky někdy pěkně mlátí…, ale to asi občas s každým, hehe. V úterý večer chodím na kurz, ale zatím teda se paní lektorka moc nepředvedla. A je ještě jedna perlička, máme jeden předmět, který se jmenuje English for Academic Purposes (Angličtina pro akademické účely) a fonetiku nás učila lektorka, která šišlá, takže kvalita je teda dost hrozná. Jedna hodina se jmenovala Speaking (Mluvení), tak jsme předpokládali, že budem mluvit, ale šišlavá Susan nás učila, jak máme správně mluvit, tedy teorii, nikoliv praxi, hehe, fakt na hlavu postavený, ale jinak je to sranda, aspoň se v hodinách nasmějeme J

Mají tu studentský filmový středy, takže jsme byli v kině, já, Marky, Thomas (Rakušák), Constance, Verča a Tristan. Lístek za 4 libry, film se jmenoval Atonement, světě div se, skoro celému filmu jsem rozuměla, takže super zážitek. Budu asi chodit pravidelně! Jen teda jak se vždycky v našich kinech po každém představení uklízí, tak tady jim pořádek nic neříká, všude vysypaný popcorn, jsou to fakt čuňata.

Ve čt se skoro pravidelně chodí na nějakou párty do města. Ale tentokrát tu byla jedna speciálně pro nás mezinárodní studenty. Bylo nás tam asi 100 nebo tak a učili nás salsu a břišní tance. Párty se doclea slušně rozjela, ale utli ji už o půlnoci v tom nejlepším. Většinu času jsem se bavila s Nizozemcama a Němcama, jsou fakt příjemní a milí. Naši Češi se neúčastnili, šli se zas opít někam do města, takže bylo už předem jasné, že se z nás nikdo nevyspí. Přesně jak jsme předpokládali, tak se stalo. Vrátili se v 3:30 a začali nám mlátit na dveře, jak to vždycky opilí dělávají, a ať prý neděláme Zagorky a okamžitě otevřeme dveře. Kašlem na ně samozřejmě, ale potom dělají bugr ještě tak 2 hoďky, takže pravidelně ve čt noci nespíme od půl 4 do půl 6, takže celý pátek jsme naprosto nepoužitelný, hehe.

Tento víkend taky není v plánu žádný výlet, musí se dohonit zameškaná práce posledních dvou týdnů. Ale příští týden tu bude pobývat Hanka a Petříkem, tak mi zpestří 3 dny, pojedem do Blackpoolu na horskou dráhu, to bude ale poblinkáníčko!:-) No a potom pochodíme Manchester, pošlu potom fota J Jinak počasí je tu zatím v klidu, od 8 do 14 stupňů, zataženo, zatím neprší, ale asi bude. Ale každopádně bych si tu asi zvykla žít, ale musela bych mít odpovídají měsíční příjem, však vy mi rozumíte, že…A překvápko bude prozrazeno příští týden na fotkách, heheJ

Tak se mějte krásně a napište mi, už jsem od vás dlouho nedostala mailík.

Oxford

2007-10-14T09:28:00.001-07:00

Tak jsem se zase po týdnu vypravila na výlet. Tentokrát jsem si vybrala Oxford, protože je to jedno z nestarších měst. Krutá rána, když se musí vstávat brzo, tentokrát už v 5h, protože spolubydlící měli párty do ranních hodin, takže já jsem pak už nemohla usnout. Cesta z Manchesteru trvala 4 hoďky, tak jsem na chvíli vytuhla v buse. Hned po výstupu mě Oxford ohromil, no nádhera!

Čekala náš prohlídka s průvodkyní, její věk tak 70 let, ale byla to taková svižná babička. Všude na nás musela čekat a říkala, že není možný, aby skupinka pouze 13 lidí byla tak neorganizovaná :-) Pěkně nás prohnala, babina jedna, 2 hodiny a půl!

Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých věcí s zdejším studiu. Není to tak, že by Oxford byl nějak extra odlišní od jiných univerzit. Dá se tam dostat stejně tak dobře jako na jinou školu. Jen pro představu, roční poplatek za studium činí 3000 (všechno násobte 40x), což je třeba i srovnatelný s nějakou ČR soukromou školou. Pokud jste ovšem mimo EU? Tak zaplatíte až 25000 liber, záleží na státě. Nejhezčí věc je jejich bydlení, všechny tyhle fotky jsou jejich pokoje!! – turisti se chodí dívat na to, jak si tu nějací mladí studentíci bydlí, doufám, že aspoň v Oxfordu si toho váží, protože studenti v Manchesteru teda moc ne.

Hezky jsem si prošla celý Oxford se Sebastianem, příjemný Němec, který je v Manchesteru na praxi po nemocnicích, nadějný budoucí chirurg z HannoveruJ. Večer už jsem měla ale dost, tolik hodin na cestě, na koleje jsem se doplazila někdy kolem 22 h, ale tento výlet byl jeden z nejkrásnějších! Celá Anglie je moc pěkná, upravená, hlavně teda turistická místa, jinak je tady taky pěkný nepořádek!

Všehochuť posledních dní

2007-10-11T08:24:00.000-07:00

Tak začnu asi naší čtvrteční párty. Tentokrát jsme zavítali do klubu M-Two, no nevím jesi jsme to měli dělatJ Jako když jsme došli tak dobrý, dali jsme tequilu a pivko, cena ještě normálka, ale ta hudba se jim kapku vymkla z rukou. Byl to jen house, a tancovat se taky moc nedalo, protože to byla hlava na hlavě. Pak mě tam začal balit nějaký Angličan, mimochodem dost pěknej, ale setřel chlapeček, víme, o co jde, že?:-) No tak já jsem se vydržela bavit asi nejdéle ze všech, ale potom už jsem té hudby měla fakt plný zuby, tak jsme vzali taxík a jeli dom.

V neděli jsme se rozhodli pro výlet do Yorku. York je naprosto nádherné historické město, přesvědčila jsem se o tom, hned jak jsem vystoupila z vlaku a uviděla první budovy. Vyráželi jsme dopoledne a tentokrát se s k nám připojil Jamie z Toronta, neuvěřitelně galantní, koupil nám všem mega lízátka. Jinak jeli jsme vlakem, ty jsou tu poměrně dost drahý, ale stálo to zato. Prohlédli jsme si skoro celé historické jádro Yorku, má asi tak 180000 obyv., ale centrum je malinké, ale zato nádherné! Všude je děsně moc turistů, rodiny chodí o víkendech do parků, ale nepohybují se tam skoro žádní psi na rozdíl od ČR, že? Tudíž je velmi malá pravděpodobnost, že šlápnete do…, no však vy víte čeho.Výlet velmi rychle, stejně tak jako celý víkend, a začal zase normální obvyklý pracovní, pro nás studijní týden.

Na úterý naši čeští miláčkové naplánovali párty. Pozvalo se pár lidí, Mára koupil pití v obchodě u Poláků, pač mají celkem levnou vodku oproti jiným obchodům. Párty začala cca v 21h, došel Maroš (Slovák, co tu studuje práva, jeho otec je velvyslanec na Ukrajině v Kyjevě, takže jako zazobánek trochu) , Přemek (no to je tragédie, neumí vůbec pítJ) a pak Italové, Rakušáci, Tristan z Francie, a nějací Angláni. No ale ovšem co předvedli naši milí Češi, no tragédie! Dokázali se opít za rekordně krátkou dobu, potom už nemohli ani stát na nohou a bavili se mezi sebou česky a ještě řvali jako magoři. Ostatní hosté se na ně dívali a nechápali! A vypili mi víno!!! , ale už jsem jim to dala sežrat, koupí mi nový a bude!! Jsem si říkala, že se teda budu bavit, ale jakmile se nám Mareček poblinkal na chodbě, tak jsem toho měla právě tak dost a odešla jsem. Mám problémy se spaním, jsem tu pořád utahaná, protože každou noc je párty někde poblíž, mám sice špunty do uší, ale není to pořád ono. A pak nám ještě naši Češi řekli, že jsme se s nima na párty vůbec nebavili! Udělali nám pěknou ostudu, máme tu teď pověst opilců, kteří jsou asociální a neradi se baví s cizincem, tak potěš koště! Na house je teď velmi hustá atmosféra, oni jsou prostě jak malý děcka a chovají se velmi neohleduplně. Kouří nám u jídla, no je to tady děsný, skoro nikdo se s nikým nebaví.

Až umřu, pohřběte mě pod hospodou. Můj manžel mě bude navštěvovat 7 dní v týdnu:-)

Ale jsou tu samozřejmě světlejší chvíle! Je tu pár lidí, kteří jsou naštěstí normální a velmi milí! Teď jsem hodně často s Iwonou, je z Polska, ale umí anglicky poměrně dobře. Včera jsem byla pozvána na drink, tak jsem šla. Guido, Holanďan, je dost milej a hrála jsem poprvní kulečník! A dokonce jsem i jednou vyhrála!

Liverpool prozkoumám

2007-10-02T14:05:00.000-07:00

Tak jako jsme si říkali, že jsme už dlouho nikde nebyli, tak nás napadl výlet do Liverpoolu. Vzhledem k tomu, že je to necelou hodinu od Manchesteru a lístek na bus není drahý, tak se naše stará známá pětka vydala na cestu za poznáváním nových měst. Ráno tedy po párty bylo krušné, ale probudili jsme se celkem rychle. Jen teda jako ráno je pro nás něco kolem 8h. Cestu vlakem od kolejí do Manchesteru už známe jako svoje boty. Tak to byla hračka, potom najít centrální autobusovou stanici taky celkem okJ, jen teda není zdaleka tak velká jako třeba Florenc v Praze, spíš taková nenápadná ulička. Naštěstí nebyly žádné zácpy, takže jsme v Liverpoolu byli za 55 minut.

Na prohlídku jsme měli celý den, od 11 až do 18h, takže nebylo kam spěchat. Liverpool je fakt pěkné město, nejhezčí na něm je, že je téměř u moře, tam se mi opravdu líbilo, snad ještě víc, než v Manchesteru, města jsou tu fakt pěkná. Naše cesta začala u katedrál, potom následoval přístav (doky), zase katedrály, kostely, parky, China town (město) no a samozřejmě na oběd jsme skočili do McDonalds, no otřes, tam bylo tolik lidí, že si člověk ani nemohl sednout. Angličani mají opravdu zvláštní zvyky, všichni se o víkendu vyrojí do ulic a nakupují jako zběsilí, vráží do sebe, tahají s sebou děti, všichni jedí v „mekáči“ – ať žije zdravá strava našich dětí!! Spousta Angličanů podle toho taky vypadá. Češi jsou jako taky dost tlustí, ale pořád jedí větší mamky než Angláni, ty do sebe furt rvou sendviče, toasty, burgery, bagety, no fuj, chudák můj žaludek, ještě že to nejím.

NO a potom jsem si musela vyfotit vstup do Primarku, to je jejich velmi oblíbený obchod, oblečení je tu dost levný, triko třeba za 50 p (našich 20 Kč), takže venku museli stát bachaři a pouštět lidi na nákupy po etapách, no horší jak na koncertě, div nás nechtěli šacovat. NO a jak to vypadalo v tom obchodě: lidi snad skoro po sobě šlapou , nice se nedá v klidu vyzkoušet, oblečení se nevrací na ramínka, prostě se hodí tam, ke je zrovna místo, takže většinou na zem. Babi, to bys zaplakala, kdybys to viděla. Prostě si člověk na všechny tyto zvláštnosti musí zvyknout, jinak by se musel zbláznit. Ty jo, už vidím, jak se vrátím na Vánoce doma vybílím celý dům, co se jídla týče. Jejich koření nechutná jako koření, skořice není skořice, něco jako strouhanka neexistuje, nemaj normální chleba, jedí něco jako chleba, ale to mi celkem chutná. Nemají moje oblíbení ovesní kašičky ani jogurtové nápoje, jen všude jsou plné mrazáky předudělaného jídla a tuny toastů, ale my s holkama máme svůj způsob stravování založený na zelenině a mléčných výrobcích, ale holt nám někdy chybí maso, tak si dáme něco jako kuřecí v „mekáči“ a je zas líp. Nevím, co jako třeba jedí o víkendech doma, bys se někdy docela mrkla, musí to vypadat asi tak, že nahážou všechno do mikrovlnky nebo trouby a je hotovo. Mami, tady by ses moc nenavařila, všechno by za tebe udělalo Tesco nebo Iceland.

Abych se vrátila k Liverpoolu, je tam toho opravdu hodně k vidění, my stihli to hlavní a byl to opravdu moc pěkný výlet, ještě navíc, když nám krásně svítilo sluníčko. Mrkněte zase na fotky.

http://vladulik.rajce.idnes.cz/Liverpool/

Italská párty a pokračování....

2007-09-29T15:13:00.000-07:00

No to zase jednou teda byla oslava. Vyrazili jsme slavit narozky k Italům, co jsou tu taky na výměnným studijním pobytu. Konkrétně šlo o Maria a o Nicca, takový dva přičmoudlý kluky. NO ale co se nám nestaloJ, dostali jsme instrukce, že máme jít do bytu č. 13, no tak jsme tedy šli. Zaklepali jsme a vylezl nějakej Anglán a my něj: „Je tady někde Mário?“ Jako suveréně na nás koukal a řekl, že jasný, že je v pokoji ve druhým patře, že máme jít nahoru. Ovšem mně se to zdálo nějaké divné, že je tam na oslavu narozen nějak ticho. Tak říkám holkám, že je to divný, že jdem pryč. V tom ze sprchy vyšel borec a že je Mario, no ale Ital to rozhodně nebylJ, normální Anglán, tak jsme odešli a oni na nás řvali něco jako vy jedny britský kravky, no tak jsme jim nevyvraceli, že nejsme z UK.

No ale teda jako nakonec se nám podařilo najít další dům č. 13, což je velice divný, že máme na kampusu dvě stejný čísla, ale to by nebyla Anglie. Hned jak jsme vešli, tak se nás Italové ujali a nalévali nám víno (pěkně hnusný) a dali dort (ten byl ale vynikající, oproti tomu, co tu jíme docela dobré zpestřeníJ). No párty se rozjela, Italové někam zmizeli, mimochodem bylo tam asi tak 30 lidí na velmi malém prostoru, nás se ujali pro změnu týpci z Kypru, z turecké části, takž Turci. Byli docela v pohodě, až na to, že jim bylo 18. Tak jsme pokračovali na místní disko, no teda tomu říkám disko.

Angličani mají velmi zajímavé způsoby. Tak za prvé v klubu mají koberec na zemi, takže si jistě dokážete představit, jak asi musí vypadat po několika stech vylitých pivech. Opravdu chuťovečka. Jinak naprosto neumějí pít, nejlepší je, když se vracejí z diskotéky, tak strašně ječí a hrají si na děsně opilý, i když vypili jen dvě pivka. Dále se všude po parketu válí flašky od něčeho jako alkohol. Ale musí se nechat, jsou docela galantní, pouští nás do dveří a usmívají se,….To naši borci by jim teda dali, ti se vrátili v 5 ráno a samozřejmě si nic nepamatují a to párty končila ve 2h. Vždycky vzbudí celý dům a to je nás tu 11, no prostě ČešiJ, ale v poho moje špunty do uší mě opět zachránily.

Normální hudby se u člověk taky moc nedočká, ale my se snažíme tancovat na to, co je k dispozici, ale se stykem R-N-B jsme měli kapánek problém, to se prý jako musí formovat neviditelná kulička, no sranda. Do postýlky jsme se dostali něco kolem 2h, takže v normě. NO jo, ale to jsme jako věděli, že budeme vstávat na výlet, ale to je už jiná kapitola,….

Barbecue

2007-09-24T12:09:00.000-07:00

Nedělní odpoledne bylo opět plné nových zážitků. Zase jsme viděli staré známé. O půl třetí jsme se vydali na sraz s ostatními studenty, protože na nás čekalo barbecue v Manchesteru. Byla nás opravdu velká skupina, asi kolem 40 studentů, to byla opravdu radost koupit pro všechny jízdenky. Postarali se o nás báječně, koupili nám i jízdenky. Barbecue se mělo konat na zahradě budovy International Society, ale jelikož poměrně hodně pršelo, tak se celá akce přesunula dovnitř. Jídla bylo až moc, ochutnali jsme burger, jakési omáčky a dokonce i zeleninu, což se tu jen tak nevidí.

Sešlo se nás asi kolem 100, nejen studenti z naší University of Salford, ale i studenti z Manchester Metropolitan University a University of Manchester. Celým odpolednem nás provázela živá hudba, tradiční anglické songy. No a navečer jsme se vydali domů jako obvykle vlakem, cestu už známe poměrně dobře, takže se už jen tak neztratím. Je fajn, jak se o nás starají, už jsme zase pozvané na nejednu párty….

První Erasmus párty

2007-09-21T09:49:00.000-07:00

Opět se hlásím z Manchesteru. Na tomot studijním pobytu jsem díky stipendiu Evropské Unie v rámci programu Erasmus. Nejsem tedy jediná, kdo tu z celé Evropy je:-) K našemu příjezdu se tedy konala párty v jednom z nejznámějších klubů v Manchestru - v Pure (klub se nachází v budově bývalé tiskárny, takže je to něco jako předělaná továrna a vypadá to moc pěkně).

Koupili jsme si předem lístek, abychom pak nemuseli čekat úděsnou frontu a dobře jsme udělali. Vyjrazili jsme (celý náš House) v 20:45 a poté jeli vlakem do Manu. Pan prodávač lístků byl velice vtipný, když říkal, že zpáteční lístky se prodávají pouze do 21h, přičmež na našich hodinkách bylo 21:01, no fórkař. Cesta trvá asi jen 10 minut, ale vlak jede děsne pomalu, takže to ve skutečnosti není vůbec daleko.

Pátry začínala v půl 22, ale chvíli nám taky trvalo, než jsme našli ten klub. Naši borci samozřejmě museli na záchod, tak tam zahučeli do nejakého keříku, no ať žijí burani:-) V klubu docela mazec, protože u vchodu byl detektor, nás naštěstí díky předem koupeným lístkům nešacovali. mají to tu dost přísné, to se musí nechat.

Na večer byla připravena akce tequila za libru, což je levnější než u nás:-) Taky podle toho ten bar celý večer vypadal, pořád obležen a dostat se k pití nehorázná doba. Tancovali jsme docela hodně, pokecali se starýma známýma, potkali dalšího Čechy, no to už je fakt haluz:-) Někdo nás tam pořád fotil, tak asi budem na stránkách Manchesteru někde.

Když jsme šli ven na vzduch, tak tam bylo tolik vyhazovačů, že to se jen tak navidí.Mára začal nadávat, že jsou to zmetci (samozřejmě česky), ale naneštěstí jeden z nich byl Polák, takže mu dobře rozuměl, tak nám milého Máru vyhodili z klubu.Ale bylo už celke pozdě, takže jsme šli radší všichni. No a ted otázka, jak pojedem domů? - vzali jsme si taxíka, jelo nás tam všech 8:-) a ten nás hodil až před koleje, takže pohoda. No a do postele jsme se dostali tak kolem půl 5. To byl tedy nás slavný výlet do klubu Pure, a rozhodně nebyl poslední,....

Britové a jiné zvyky

2007-09-21T09:31:00.000-07:00

Nazdar, nazdar, tak zdravím všechny po delší odmlce:-) Ráda bych se s vámi podělila o pár zvláštností, které jsem a Britech vypozorovala jako správná socioložka.
Za prvé: každý z vás asi ví, že se jezdí po opačné straně silnice než v České republice a vůbec všude jinde v Evropě. To byl zážitek prvních dní, když jsme byli na prohlídce města a tak podobně, tak nás každý musel upozorňovat, ať se díváme napřed doprava a potom až doleva, než překročíme silnici. Ale jako je to pěkný zmatek přecházet jejich křižovatky, nastupovat do busu na opačné straně silnice.
Za druhé: I když je UK v Evropské unii, tak nepřešli na společnou měnu, tedy euro, ale ponechali si svoji libru. A navíc, jak se říká, že by se měli sjednocovat míry a váhy, tak tady teda ani omylem. Alkohol se měří v pintách, ale vlastně i mléko a váhy jsou v librách (1kg se rovná 2 libry), takže tu každý váží hned dvakrát tolik. A co se jejich peněz týče, tak mají tolik drobných mincí, že je opravdu těžké je rozeznat.
Za třetí: V každé větě skoro říkají please (prosím) a pořád stále dokola opakují thank you (děkuji), no jak magoři:-) Za jeden rozhovor trvající několik sekund jsou schopni to vyslovit snad desetkrát.
Za čtvrté: Hodně lidí s tu stravuje stylem sandwich, toast, fish and chips, no prostě ne moc zdravě, a spousta Angličanů podle toho taky vypadá, ale je fakt, že Češi na tom nejsou taky nejlíp že?
Za páté: všechny obchody zavírají děsne brzo, jako Tesco ve všední den třeba v 18h, což by tedy v Brně bylo nepředstavitelné. Stejně tak to mají i s většinou klubů a hospod, zavírá se tak v 22h, kdy se v ČR teprv začíná pařit. Jediná možnost, jak zůstat vzhůru déle, je jít do centra města, tam se dá vydržet tak do 5 h. Samozřejmě tu platí pravidlo, že se nesmí nikde hospodách ani klubech kouřit, což je chválihodné, protože potom nesmrdíme.:-)
Za šesté: Jejich oblékání je velmi zajímavé. Je deset večer, jde se na párty a slečny na sobě mají jen nějaký trio nebo tílko, či korzet a vůbec se neobtěžují s něčím jako bunda. Nebo typický den: ráno jedem do školy, je kolem 10 stupňů a slečny jdou v žabkách:-) Co se kluků týče, tak ti tu celkem ujdou, ale někdy teda jejich úprava zevnějšku stojí zato, nosí na hlavně něco jako styl "sláma".
Za sedmé: Nikdo neumí vyslovovat naše ď, ť,...., takže jsem byla přejmenována a odteď se jmenuju Lada, takže mě těší. :-)
Určitě si vzpomenu na další divnosti, který tu pozorujeme, takže vás budu nadále informovat z fotbalové metropole:-)

Víkend ve znamení výletů - opět

2007-09-17T10:40:00.000-07:00

Víkend byl jak jinak než cestovní:-) Prostě pro všechny nové studenty ze zahraničí připravili uvítací týden a to doslova, postarali se o nás fakt báječně.

V sobotu nás čekal výlet do Peak District. Šlo o krajinu severně-západní Anglie. Počasí se vydařilo, takže výlet byl parádní. Přileji jsme do vesničky jménem Castleton.
Byla velice malebná, něco jako náš skanzen, malé domečky, staré,...Následoval výstup na hrad Peveril Castle - jeden z pozůstatků z dob Normandie. Odtamtud byl rozhled na dalekou krajinu.

http://vladulik.rajce.idnes.cz/Peak_District_2/

No ale v neděli se počasí moc napodařilo. Když jsme odjižděli z Manu, svítilo sluničko, ale jakmile jsme dorazili do Lake District, začalo nehorázně pršet a foukal vítr, někomu ani nevydržely deštníky, ale naštestí jich tu mají dostatek:-)

Lake Windermere je největší jezero v Anglii, a celá ta oblast má asi 18 milionů návštěvníků ročně, což je velmi slušné číslo. Svůj název dostalo od slova Wunder (což je něco jako nádhera) a mere jako moře.

Bylo tam opravud nádherně. Jezero má velice bohatou zvířenu, ta byla k nahlédnutí v něčem jako muzeu. No a úplně utahaní jsme se vrátili na koleje....

http://vladulik.rajce.idnes.cz/Lake_District/

Manchester City

2007-09-17T10:29:00.000-07:00

Hned v pátek se konal další výlet tentokrát do Manu. Věděli jsme, že nás chystá náročná cesta, takže jsme se na to pořádně připravili:-) Dobrý boty, svačina na cestu,.....
Na fotkách můžete vidět lidi, co na sobě mají žlutý trička, tak to jsou taky mezinárodní studenti, kteří nás celým tím uvítacím týdnem provázeli. Takže jsme je pracovně pojmenovali žlutý trička:-) Byly skoro všude, pořád nás pronásledovaly:-), ale v dobrém slova smyslu.

Vzali nás do centra Manu, dokonce za nás zaplatili i lístky na vlak (jako cestování je tu jako zadarmo, jistě chápete, jak to myslím:-)) No ale to co nás čekalo, no paráda, Man je opravdu krásné město, tak různorodé, na jednom rohu moderní budova, na dalším zase domečky několik století staré, opravdu pěkný mix. Měli jsme průvodce, ten byl super, protže mu bylo taky super rozumět.

Prohlídka trvala něco kolem dvou hodin a opravdu se vyplatila. Večer jsme byli všichni tak utahaní, že jsme se na párty dostali až pozdě, když už se skoro končilo. Jako v našem kampsusu se šechno zavírá děsne brzo, nechápu, v Cechách se jde pařit až po 20 h, tady se už skoro chodí spát. Ale ne že by ráno byli brzo na nohou, začíná se žít až tak kolem 8h ráno. Divný denní reži, ale buduž, jiná země, jiné zvyky.
http://vladulik.rajce.idnes.cz/lecture+Manchester_city/

Výlet do Lower Kersal

2007-09-17T10:16:00.000-07:00

Ahojda, tak jsem zpět po delší době. Přináším opět novinky ze známého fotbalového města:-) Hned ve čtvrtek nás vzali na výlet po okolí, teda hlavně na omrknutí oblasti, ve které se nacházejí naše koleje a taky náš celý kampus. U hlavní budovy školy nás vyzvedl minibus a vzal nás na projížďku. Bylo to super pozorovat, protože Salford (část Manu, kde přesně bydlíme) patřila k prvním, ze které vznikl celý Man. Bylo to industriální městečko, ze kterého vyrostl dnešní kolos. A protože to bylo místo značne zdevastované, špinavé tak tam britská vláda investovala značné množství peněz na revitalizaci.
Celý projekt se jmenuje New Deal a ročně je na něj věnováno několik miliard. Ještě teď je ale vidět, že je to část stará (Salford) a že je třeba investovat nadále. Tour trvala tak 2 hodinky, průvodce teda mluvil jako vidlák, mi mu rozuměli každé druhé slovo, moc ohledů na nás teda nebral:-)
Tak jsme si říkaly, no jako když na něj začnem mluvit česky, tak jsme zvědavé, co nám bude rozumět.
http://vladulik.rajce.idnes.cz/Uvitani+Lower_Kersal/

Hello from England

2007-09-12T09:55:00.000-07:00

Tak jsem šťastně dorazila a přistála na man letišti. Přijeli jsem v noci a zjistili jsme , že je tu vlastně o hodinu míň, takže let ve skutečnosti trval 2,5 hod. Na letiště mě hodil Pája od Hanky z Brna, cesta v pohodě, jen v Praze pěkná zácpa:-) NO a letadlo mělo zpoždění, ale jen 30 minut, na čož jsem byla upozorněna kamoškou. Na letišti mě přišla navštívít Maruška a pak už jsme s holkama valily na check-in.

Všechno v pohodě, jen mi asi při kontrole pípaly brýle:-) Z letiště v Manu nás odvezl taxík na koleje, zadarmiko a o půl 2 jsme se doplazily na pokoj. Což nás tedy čekal docela šok. Vevnitř to smrdělo jako po deratizátorech bylo tam tak 40 stupňů. A navíc další perlička, oni nemají peřiny, to je fakt vtipný. Tak jsme šly radší spát, jak se říká ráno moudřejší večera.
Ráno už to bylo lepší, jen je tu docela hluk, ještě že jsem si vzala špunty do uší.

Ráno jsme zaously sušenky a vidaly se do města. Daly jsme si pravidlo, že se bude mluvit anglicky a to pokud možná co nejčastěji. Zatím nám to jde. :-) Tak první cesta vedla na registraci, to bylo v pohodě, ujal se nás nějaký Arab a pak ČíŇan. NO takže mám ID se svou fotkou, no děs a hrůza. Potom sjem se rozhodly dát si nějaké to malé občerstvení, takže jsme hledaly Salford Shopping Centre - našly jsme bez problémů. Vypadá to, že nakupovtat se bude chodit do Tesca, dokonce tu mají i obchod, kde je všechno za libru, to bude asi naše oblíbené místo, dokud si nenajdem nějakou práci.

Ve škole super, každý se k nám chová mile, už jsme se přihlásily na tři výlety po okolí, takže to bude paráda. Jedem k jezerům, na hrady, do centra Man, ... Ještě jedna věc je úplnš úžasná a to to, že máme teda zadarmo to sportovní centrum. Můžem chodit plavat, do posilky na aerobic, takže si dáme pěkně do těla. jen cestování je tu drahý, takže zatím valíme posvých, ale potom začnem využívat školní autobus zadarmo, jinak bychom se ušlapaly k smrti.

Pokus o fotky: Mám naprosto dokonalý výhled z okna, asi nejlepší ze všech, takže super. Jinak v pokoji máme kovové nebo co to je dveře, ty jsou naprosto úděsný, to by se člověk pos... než je vůbec otevře.

Nutné info

2007-09-09T06:40:00.000-07:00

Ahoj všichni:-)
Nastává mi čas přípravy na odjezd, tak si zjišťuji poslední důležité informace. Mrkla jsem na www stránky o manchesterském počasí a nečeká mě zas taková hrůza, jak každý říká. Nejnižšsí teploty, které mi hrozí se pohybují kolem 2 stupňů nad nulou, ale to jsou opravdu minima. Pokud je v Manchesteru náledí, tak je to prý už pravdová katastrofa. Asi bude docela často pršet, ale co už:-) Jedu si to tam užít a ne stěžovat si, že tam stále prší.
Dostala jsem super fotky od Hanky z jazykovky, která v Man strávila půl roku. Vypadá to už teď, že se mi tam bude líbit. Je tam zatím docela zeleno.

Je tam krásný park, tam se asi budu vyskytovat dost často:-) Jinak co se týče kampusu, kde mám bydlet, tak je teda opravdu mega velký. Už znám vlastně i svou budoucí adresu, tak mi tam klíďo můžete poslat pohled, ale to bych měla spíš já vám ne?:-) Ale můžete se stavit na návštěvu. Přesná adresa je CIH037/17, Castle Irwell Student Village Cromwell Road, Salford M6 6DB.

Kdo jsem já

2007-08-10T10:25:00.000-07:00

Zdravím, zdravím, ráda bych o sobě řekla pár slov. Jak je jistě zřejmé, moje ctěné jméno je Vladěnka, oficiálně teda Vladimíra, ale tak mi skoro nikdo neříká:-) Nejčastěji mě oslovují Vlaďko, ale to je mi trochu proti strsti. Nejradši mám Vladí, Vladi a třeba i Vláďo, i když to je jak pro chlapa:-)
Mám dva domovy, u rodičů v Senetářově a v Brně na Lesné, takže jsem taková normální rozlítaná studentka. Jo a to jsem zapomněla, studuju 3.ročník na Fakultě sociálních studií v Brně - obor politologie a sociologie, ale to stejně nikdy nikomu moc neřekne.

Ještě bych neměla zapomenout na mýho miláčka, "Ričínka", to je moje kočička, kterou bych si nejradši přibalila s sebou do kufru.
Ještě taková malá poznámka závěrem tohoto příspěvku: velikost písma je záměrně větší:-)