sobota 24. listopadu 2007

Párty a večeře

Hned po výletě do Londýna se konala večeře s katedrou sociologie a politologie v pizzerii. Bylo nás tam něco kolem 40, fotky budou později, až se mi je podaří dostat od Johna (koordinátor, asi 60, ale je superJ). Předtím jsem ještě byla s Richem ve městě na vánočních trzích, něco jako máme v Brně, příjemně tam bylo, byla jsem pozvána na čokoládičku se smetanou, hm, ta byla ale sladká.



Kimmo, Teemo, Joonas, Constance, Thomas second

No a potom už byl naplánovaný sraz v pizzerii Italia v Manchesteru a podával se předkrm a potom pizza a hooodně vína, hodně musím zdůraznit!! Rich nás bavil svými historkami, Verča ani Markét z něj nemohly, já už jsem si zvykla. Debata probíhala tak 3 hoďky, pak nás vykopli, Rich musel dom, tak nás další dva Angláni, Ben a Steve pozvali do další hospody. Ani jsem se nestačila divit, protože mi v ruce každou chvíli přistál jiný druh alkoholu, no taky jsem podle toho potom vypadala, Bylo mi kapánek blbě, ale všechno si pamatuju, neblinkala jsem a byla jsem velmi zábavná, jen musím poděkovat Benovi, že za mě zaplatil taxík, hehe, to už jsem byla opravdu velmi společensky unavená.

Kimmo

Ale ráno dobrý!

Ještě bych úplně zapomněla na jednu párty. To bylo ve čt před odjezdem do Londýna. Šli jsme společně s naším housem do klubu na Erasmus Party, no zase zážitek. Jako lidi docela dobrý, jsem se seznámila s Victorem, sladkým Panamanem, je mi tak 29, ale jinak je teda zapřísáhlý odpůrce veškeré techniky, neumí zacházet chuďa ani s mobilem. Ale ne že by byl nějak chudý, jen se mu prostě nechce.

No a čím byla tato párty zajímavá? Někdo nám totiž ukradl bundy, mně, Verči, Markét, Jonášovi a taky Martině, takže 5 bund, docela slušný úlovek. Ale to nebyl konec ještě, tak jsme všude hledali jako magoři, nikde nic! Tak jsme se pomalu loučili s bundičkama našema, ale holky napadlo se jít ze srandy zeptat securitáků. A oni: jo, my jsme viděli jít ven nějaký dva kluky s nějak moc bundami, ale nechali jsme je jít. No, tak to je tak na nakopání, že?

Ale nevím jakým zázrakem, ale nějakým jo, nám ty bundy donesli dva policajti, sepsali hlášení a my mohli v klidu odejít. Jen teda Martina a Jonáš bundy už nenašli, možná proto, že oni měli sportovní a my s holkama takový dámský spíš. No to zas byl večer, ale všechno dobře dopadlo.

A když už jsme teda u těch všech možných parties, tak bych chtěla dodat, že týden co týden někdo v noci (Mára a Přemek) mlátí v noci na moje dvěře a křičí: "I wann fuck you, do you wanna fuck me?" Nepřekládám, protože je to nevhodné, ale kdo tomu nerozumí, tak se zeptejte, někoho, kdo tomu rozumí:-)

Londýn

Tak jsem se zase po delší době vypravila na super výlet, tentokrát do Londýna. Ale škoda, že jsem tam byla jen dva dny, nedalo se projít všechno, přece jen sedmimilionové město…. Vyrazily jsme v sobotu ráno (já a Mercedes) a do Londýna to busem trvalo 4 hoďky, provoz docela ok, takže do hostelu jsme se přidrkotaly tak kolem 2 odpo. Teda ale hostel dost trága, ale taky co můžem čekat, že? Přece jen jedna noc nás nemohla nijak rozhodit. Vydaly jsme se hned na prohlídku hlavních atrakcí jako Buckingham Palace, Houses of Parlament, Big BenJ, London´s Eve, St. Paul´s Cathedral a taky samozřejmě Tower Bridge. Ale teda byla jsem velmi mile překvapena, Londýn je fakt nádherný město, jen foťák se mnou moc nespolupracoval, takže nemám moc fotek, ale ty v mé hlavě stačí.


Tak jsme chodily a chodily a chodily, asi tak 6 hodin a byly nakonec hodně daleko od hostelu, takže jsme nazpět jely busem – double-deckeremJ, super zážitek, ale nahoře to hodně houpe, takže to není pro slabší žaludky. No a byly jsme docela utahané, takže v jsme docela rychle usnuly, ale v noci teda nic moc, každou hodinu se někdo coural do pokoje, takže spánek nakonec skoro nulový...


Ráno budíček někdy kolem 8h, vařící sprcha, protože studená voda nějak netekla, no jo, hostel… Snídaně v ceně noclehu, ta byla dobrá a potkaly jsme tam docela zajímavý týpky, takový dredáče, co cestují kolem světa, jen za 1000liber, tak jedem ne?:-)


No a dopoledne jsme nakupily nutné suvenýry, Jardo a Ondi, těšte seJ a potom jsme měly sraz s Davidem Garrardem (syn našeho zahraničního koordinátora) a ten nám udělal malou prohlídky po jedné méně známé části Londýna a potom nás pozval do neuvěřitelně drahé restaurace na dezert a kávuJ Bylo to velice příjemné odpoledne, ale potom už nám nezbývalo moc času a musely jsme na bus zpět do Manchesteru, no a k té příležitosti jsme jely londýnským metrem, hehe, vtipné, skoro bychom se ztratily, kdybych se nezeptala jedné slečny, ale nakonec dobrý, autobusové nádraží nalezeno.


Do Manchesteru jsme dorazily až dost pozdě, utahané, zmrzlé, ale výlet to byl parádní!! – až teda na pár excesů, které se povedly Mercedes, bože, jezdit někam se Španělama, to je za trest, ona je tak nechápavá, málem jsem se z ní rozteklaJ, ale sláva nazdar výletu, nezmokly jsme a už jsme zas tuJ

sobota 10. listopadu 2007

Pařící týden

Po odjezdu Hani a Petra se to pěkně rozjelo, týdenní marathon různých akcí, a stálo to zato. Tak prvně v pondělí jsem se konečně mohla vyspat, tak jsem ti to užila, pěkně hezky do 10, jinak tu normálně vstávám kolem 8 a dříve abyste si nemysleli, že se flákám. Odevzdala jsem si v klídku eseje a bylo mi hned lépe, tolik práce mi to dalo napsat takový dvě práce, jejich styl studia je prostě holt jiný.

V úterý jsem měla s sraz s naším zahraničním koordinátorem a pozval mě do hospody na jedno pivko, mimochodem pěkně hnusný, hořký a bez pěny, ale jako formát, zaplatil to za mě. Je to takový sympatický dědula, je mu totiž asi 60, ale proč ne. Aspoň mám unique příležitost praktikovat angličtinu, ale mluví někdy docela složitě. Potom jsem se vypravila do města na nákupy dárků pro rodinné příslušníky, myslím si, že v Brně už je taky solidní blázinec, ale tady je to teda mazec, každý den takový masy lidí…..No a večer jsem ukončila lekcí angličtiny, takže pracuje se na zlepšení, teda doufám!!

Ve středu jsem si šla pěkně zaplavat, ale v celým bazénu jsem byla jediná holka, jinak všude kolem mě namakaní týpci a už si valili kraula atd., ale tak co, aspoň jsem to omrkla. Mají tu jednu zvláštnost, vždycky ve středu a v pátek jsou hodiny pro ladies only, ale moc nevím, co je účelem těchto hodin, protože jsou tu vždycky plavčíci kluci, takže to ztrácí smysl….Jo a maj tu šatny a všechno dohromady a do dámských sprch je vidět z bazénu, pěkně si to zařídili, holomci…. Potom jsem rychle utíkala domů dát si obídek a hurá do města. John (ten šedesátník) mi domluvil sraz s nějakým Richardem, že prý studoval rok v Praze a cestoval po celé ČR a že by si rád pokecal s někým z Čech. Tak mě milý Richard pozval na pivko. Došli jsme do hospody a říká jestli chci pifoJ, vtipný…Něco česky umí, šikovném kluk. No a potom jsme pokračovali ještě do jedné hospody, Tempel (chrám) se jmenovala. Objednal mi napřed polský pivo a potom český Budweiser nebo jak se to píše…, takže jsem se cítila zase trošku jako doma. Byl to fakt příjemný večer, už mi nedělá problém bavit se s Anglánem, dokonce i nějaký ten vtípek jsem pochopila, hehe…Domů jsem se dostala až docela pozdě a ještě v pěkně veselé náladě, dlouho jsem nepila, no chápete ne.

No a ve čt mě pozval Bhupi, můj milý indický kamarád na čaj, tak jsme pokecali ve škole v bufetu a dozvěděla jsem se teda pěkný věci, Je mu 26 a je sirotek, nikdy neměl rodiče, celý život je pořád na cestách, teď dva roky pracoval v Glasgow a v říjnu odjel do Manchesteru. Pořád musí někde žádat o granty, ale je fakt hodně statečný. Ale za 2 roky se zas chystá někam do Ameriky či Kanady, fakt obdivuhodný. No a po srazu jsme s Karin (z FSS – moje škola v Brně) skočily na aerobic, sranda, pořádně jsme si u toho zaskákaly, vyblbly se, paráda.

No a v pátek jsem skoro usnula ráno na přednášce, opravdu zajímavé téma: Karel Marx a jeho kritika Hegera, sranda k popukání. A následoval oběd ve městě s Michelle, jedna milá slečna z univerzity, tak jsem si na oběd dala něco jako salát a jediná příloha byly hranolky, už mi začínají lézt krkem s tím jejich způsobem stravováníJ Pokoupila jsem zbytek dárků a navečer si skočila do na hoďku do bazénu. Prostě pohodička. Myslela jsem si, že večer i odpočinu, vyspím se, ale chyba lávky. Markét měla narozky, tak se uspořádala mini párty, kde nás nakonec bylo kolem 20. Sranda, seznámila jsem s Finama, Theemo a Kimo, fakt vtipní týpci, byli tu na návštěvě jen na 4 dny, ale umějí pít teda jako duhy, nalívali se vodkou, pivkem, namixovali s víme, no dobří pařmeni. Já jsem pila samozřejmě s mírou. Kolem půlnoci se párty začala rozpadat, tak se pokračovalo do jiného domu, na párty k Nickovi, Italovi. Tam bylo lidí tak 50, ale my se bavili i když tam bylo přeplněno. Potom sem dám fotky, to musíte vidět, jak se chlastá v Anglii….Ale kolem 3 jsem byla už značně utahaná, tak jsme šli spát a spala jsem tu rekordní čas, až do 12h. Ale jsem vyspinkaná jako princezna.

Tento víkend jsem pojala jako relaxační, protože příští týden mě čekají zase nějaký pivko srazy, tak se musím šetřit a navíc jedem na víkend do Londýna, tak sem hodím zas nějaký fotky.

Mějte se doma všichni moc fajn, napište mi taky někdy email, o spoustě z vás jsem dlouho neslyšela, Peti, Pájo, Andreo, Radku, Soni,….

pondělí 5. listopadu 2007

Miláčci dorazili


Fotíme se sami v zrcadle

Tak jsem se konečně dočkala návštěvy z Čech. Ve čt v noci jsem si na letišti vyzvedla Haničku a Petříka, moje dva nejmilejší. Pak jsme si vzali taxíka a valili na koleje, kde jsem se na tři dny ubytovala s nima. Vzhledem k tomu, že jsme dorazili až kolem 1 a miláčci byli utahaní po dlouhé cestě, tak se šlo rovnou do hajan.


Haňulka s Petříkem

V pátek nás čekala prohlídka města, nějaké nákupy a prostě pohoda. Museli jsme jít na ruské kolo, to se nedalo vynechat, však to taky stálo zato.Pochodili jsme po městě, udělali pár fotek a pak si udělali na kolejích veču, typicky českou, špagety s konzervou a jedli jsme to lžičkami, tak si asi dokážete představit, jak jsme vypadali. Potom teda Peťa rozdělal rum, no to neměl dělat, taky nám všem bylo pěkně blbě po něm, hlavně ráno v sobotu, vyžahli jsme ve třech celý litr a za docela krátkou dobu.



V sobotu nás čekal nejnáročnější den, proto jsem byla nadšená ráno, že je mi šoufl. Ale naštěstí to se to postupně spravilo, takže zábavě nebránilo nic v cestě. Vypravili jsme se totiž do Blackpoolu, asi 1, 5 od Manchesteru busem. Čekal na nás den plný zábavy, takže jsem si to taky pořádně užili. Byli jsme na horský dráze, fakt super, úžasný, boží….. Potom navečer, když už se stmívalo, jsme se prošli po pláži a pomalu šli na bus zpět. Všechno bylo super, ale nakonec Hani zapomněla v buse prostěradlo, tak si teď hraju na detektiva a pátrám po něm: Jo, Hani, už mi napsali, že to vyšetří a že mi dají vědět, kde je nebo není. Potom jsme šli ke mně na koleje vyzvednout prádlo, protože tam u nich byla pračka zadara, tak jsem toho využila, tak jsem si v noci natáčela budíka, aby se dvě pračky vyprali do ráda a nakonec se i povedlo.


no tak na tomhle jsme byli...

No a ráno už jsme museli opustit koleje, tak jsme se přesunuli ke mně na koleje, nechali si tam věci a šli na procházku po naší čtvrti. NO zážitek, v nědeli je tu něco jako jarmark, kde se prodává všechno možný, tady se prodávaly věci, který doma lidi našli, třeba i šumící televize. Na oběd jsme museli zajít do mekáče jako typičtí Angláni, tak jsme se naládovali Bic Macem a Coca Colou, hm, mimochodem pěkně hnusný a připálený. No a potom se už schylovalo k dojezdu, tak jsem vyfasofala svoje věci, jako kozačky, ovesný kaše z ČR a taky nějaký zbylý konzervy a rozloučila se s miláčkama, byl to super čas, klidně bych si je tu nechala až do konce pobytu!


...západ slunce v Blackpoolu