V neděli jsme se rozhodli pro výlet do Yorku. York je naprosto nádherné historické město, přesvědčila jsem se o tom, hned jak jsem vystoupila z vlaku a uviděla první budovy. Vyráželi jsme dopoledne a tentokrát se s k nám připojil Jamie z Toronta, neuvěřitelně galantní, koupil nám všem mega lízátka. Jinak jeli jsme vlakem, ty jsou tu poměrně dost drahý, ale stálo to zato. Prohlédli jsme si skoro celé historické jádro Yorku, má asi tak 180000 obyv., ale centrum je malinké, ale zato nádherné! Všude je děsně moc turistů, rodiny chodí o víkendech do parků, ale nepohybují se tam skoro žádní psi na rozdíl od ČR, že? Tudíž je velmi malá pravděpodobnost, že šlápnete do…, no však vy víte čeho.Výlet velmi rychle, stejně tak jako celý víkend, a začal zase normální obvyklý pracovní, pro nás studijní týden.
Na úterý naši čeští miláčkové naplánovali párty. Pozvalo se pár lidí, Mára koupil pití v obchodě u Poláků, pač mají celkem levnou vodku oproti jiným obchodům. Párty začala cca v 21h, došel Maroš (Slovák, co tu studuje práva, jeho otec je velvyslanec na Ukrajině v Kyjevě, takže jako zazobánek trochu) , Přemek (no to je tragédie, neumí vůbec pítJ) a pak Italové, Rakušáci, Tristan z Francie, a nějací Angláni. No ale ovšem co předvedli naši milí Češi, no tragédie! Dokázali se opít za rekordně krátkou dobu, potom už nemohli ani stát na nohou a bavili se mezi sebou česky a ještě řvali jako magoři. Ostatní hosté se na ně dívali a nechápali! A vypili mi víno!!! , ale už jsem jim to dala sežrat, koupí mi nový a bude!! Jsem si říkala, že se teda budu bavit, ale jakmile se nám Mareček poblinkal na chodbě, tak jsem toho měla právě tak dost a odešla jsem. Mám problémy se spaním, jsem tu pořád utahaná, protože každou noc je párty někde poblíž, mám sice špunty do uší, ale není to pořád ono. A pak nám ještě naši Češi řekli, že jsme se s nima na párty vůbec nebavili! Udělali nám pěknou ostudu, máme tu teď pověst opilců, kteří jsou asociální a neradi se baví s cizincem, tak potěš koště! Na house je teď velmi hustá atmosféra, oni jsou prostě jak malý děcka a chovají se velmi neohleduplně. Kouří nám u jídla, no je to tady děsný, skoro nikdo se s nikým nebaví.
Až umřu, pohřběte mě pod hospodou. Můj manžel mě bude navštěvovat 7 dní v týdnu:-)
Ale jsou tu samozřejmě světlejší chvíle! Je tu pár lidí, kteří jsou naštěstí normální a velmi milí! Teď jsem hodně často s Iwonou, je z Polska, ale umí anglicky poměrně dobře. Včera jsem byla pozvána na drink, tak jsem šla. Guido, Holanďan, je dost milej a hrála jsem poprvní kulečník! A dokonce jsem i jednou vyhrála!
Žádné komentáře:
Okomentovat