pátek 26. října 2007

Den za dnem

Ahoj tam doma ČR. Už jsem se déle neozvala, tak se to pokusím napravit. Život se tu dostává do normálních kolejí jako v Brně, každodenní rej různých úkolů, činností. Můj týden vypadá asi tak, že se ráno vždycky probudím tak kolem 9h a jdu teda jako něco dělat. Tento týden speciálně píšu esej, můžu vám říct název, ale některým to naprosto nic neřekne, což se nedivím. Why was the nineteenth century regarded as a moral miasma? No hned jste chytřejší, že? No já taky….

Tak pořád jen čtu, překládám, hledám slovíčka, no sranda. Pak si skočím do sportcentra, dvakrát až třikrát týdně na aerobic a třikrát zaplavit, takže jsem tak skoro pečená vařená, no mají pěkný plavčíky, tak proč ne J Pravidelně se tam potkávám s jednou Řekyní, tak pokecáme a jdem spolu na koleje temným parkem.

Snažím se teda věnovat i angličtině, ale lenora se mnou teda taky někdy pěkně mlátí…, ale to asi občas s každým, hehe. V úterý večer chodím na kurz, ale zatím teda se paní lektorka moc nepředvedla. A je ještě jedna perlička, máme jeden předmět, který se jmenuje English for Academic Purposes (Angličtina pro akademické účely) a fonetiku nás učila lektorka, která šišlá, takže kvalita je teda dost hrozná. Jedna hodina se jmenovala Speaking (Mluvení), tak jsme předpokládali, že budem mluvit, ale šišlavá Susan nás učila, jak máme správně mluvit, tedy teorii, nikoliv praxi, hehe, fakt na hlavu postavený, ale jinak je to sranda, aspoň se v hodinách nasmějeme J

Mají tu studentský filmový středy, takže jsme byli v kině, já, Marky, Thomas (Rakušák), Constance, Verča a Tristan. Lístek za 4 libry, film se jmenoval Atonement, světě div se, skoro celému filmu jsem rozuměla, takže super zážitek. Budu asi chodit pravidelně! Jen teda jak se vždycky v našich kinech po každém představení uklízí, tak tady jim pořádek nic neříká, všude vysypaný popcorn, jsou to fakt čuňata.

Ve čt se skoro pravidelně chodí na nějakou párty do města. Ale tentokrát tu byla jedna speciálně pro nás mezinárodní studenty. Bylo nás tam asi 100 nebo tak a učili nás salsu a břišní tance. Párty se doclea slušně rozjela, ale utli ji už o půlnoci v tom nejlepším. Většinu času jsem se bavila s Nizozemcama a Němcama, jsou fakt příjemní a milí. Naši Češi se neúčastnili, šli se zas opít někam do města, takže bylo už předem jasné, že se z nás nikdo nevyspí. Přesně jak jsme předpokládali, tak se stalo. Vrátili se v 3:30 a začali nám mlátit na dveře, jak to vždycky opilí dělávají, a ať prý neděláme Zagorky a okamžitě otevřeme dveře. Kašlem na ně samozřejmě, ale potom dělají bugr ještě tak 2 hoďky, takže pravidelně ve čt noci nespíme od půl 4 do půl 6, takže celý pátek jsme naprosto nepoužitelný, hehe.

Tento víkend taky není v plánu žádný výlet, musí se dohonit zameškaná práce posledních dvou týdnů. Ale příští týden tu bude pobývat Hanka a Petříkem, tak mi zpestří 3 dny, pojedem do Blackpoolu na horskou dráhu, to bude ale poblinkáníčko!:-) No a potom pochodíme Manchester, pošlu potom fota J Jinak počasí je tu zatím v klidu, od 8 do 14 stupňů, zataženo, zatím neprší, ale asi bude. Ale každopádně bych si tu asi zvykla žít, ale musela bych mít odpovídají měsíční příjem, však vy mi rozumíte, že…A překvápko bude prozrazeno příští týden na fotkách, heheJ

Tak se mějte krásně a napište mi, už jsem od vás dlouho nedostala mailík.

neděle 14. října 2007

Oxford


Tak jsem se zase po týdnu vypravila na výlet. Tentokrát jsem si vybrala Oxford, protože je to jedno z nestarších měst. Krutá rána, když se musí vstávat brzo, tentokrát už v 5h, protože spolubydlící měli párty do ranních hodin, takže já jsem pak už nemohla usnout. Cesta z Manchesteru trvala 4 hoďky, tak jsem na chvíli vytuhla v buse. Hned po výstupu mě Oxford ohromil, no nádhera!

Čekala náš prohlídka s průvodkyní, její věk tak 70 let, ale byla to taková svižná babička. Všude na nás musela čekat a říkala, že není možný, aby skupinka pouze 13 lidí byla tak neorganizovaná :-) Pěkně nás prohnala, babina jedna, 2 hodiny a půl!



Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých věcí s zdejším studiu. Není to tak, že by Oxford byl nějak extra odlišní od jiných univerzit. Dá se tam dostat stejně tak dobře jako na jinou školu. Jen pro představu, roční poplatek za studium činí 3000 (všechno násobte 40x), což je třeba i srovnatelný s nějakou ČR soukromou školou. Pokud jste ovšem mimo EU? Tak zaplatíte až 25000 liber, záleží na státě. Nejhezčí věc je jejich bydlení, všechny tyhle fotky jsou jejich pokoje!! – turisti se chodí dívat na to, jak si tu nějací mladí studentíci bydlí, doufám, že aspoň v Oxfordu si toho váží, protože studenti v Manchesteru teda moc ne.


Hezky jsem si prošla celý Oxford se Sebastianem, příjemný Němec, který je v Manchesteru na praxi po nemocnicích, nadějný budoucí chirurg z HannoveruJ. Večer už jsem měla ale dost, tolik hodin na cestě, na koleje jsem se doplazila někdy kolem 22 h, ale tento výlet byl jeden z nejkrásnějších! Celá Anglie je moc pěkná, upravená, hlavně teda turistická místa, jinak je tady taky pěkný nepořádek!


čtvrtek 11. října 2007

Všehochuť posledních dní

Tak začnu asi naší čtvrteční párty. Tentokrát jsme zavítali do klubu M-Two, no nevím jesi jsme to měli dělatJ Jako když jsme došli tak dobrý, dali jsme tequilu a pivko, cena ještě normálka, ale ta hudba se jim kapku vymkla z rukou. Byl to jen house, a tancovat se taky moc nedalo, protože to byla hlava na hlavě. Pak mě tam začal balit nějaký Angličan, mimochodem dost pěknej, ale setřel chlapeček, víme, o co jde, že?:-) No tak já jsem se vydržela bavit asi nejdéle ze všech, ale potom už jsem té hudby měla fakt plný zuby, tak jsme vzali taxík a jeli dom.

V neděli jsme se rozhodli pro výlet do Yorku. York je naprosto nádherné historické město, přesvědčila jsem se o tom, hned jak jsem vystoupila z vlaku a uviděla první budovy. Vyráželi jsme dopoledne a tentokrát se s k nám připojil Jamie z Toronta, neuvěřitelně galantní, koupil nám všem mega lízátka. Jinak jeli jsme vlakem, ty jsou tu poměrně dost drahý, ale stálo to zato. Prohlédli jsme si skoro celé historické jádro Yorku, má asi tak 180000 obyv., ale centrum je malinké, ale zato nádherné! Všude je děsně moc turistů, rodiny chodí o víkendech do parků, ale nepohybují se tam skoro žádní psi na rozdíl od ČR, že? Tudíž je velmi malá pravděpodobnost, že šlápnete do…, no však vy víte čeho.Výlet velmi rychle, stejně tak jako celý víkend, a začal zase normální obvyklý pracovní, pro nás studijní týden.

Na úterý naši čeští miláčkové naplánovali párty. Pozvalo se pár lidí, Mára koupil pití v obchodě u Poláků, pač mají celkem levnou vodku oproti jiným obchodům. Párty začala cca v 21h, došel Maroš (Slovák, co tu studuje práva, jeho otec je velvyslanec na Ukrajině v Kyjevě, takže jako zazobánek trochu) , Přemek (no to je tragédie, neumí vůbec pítJ) a pak Italové, Rakušáci, Tristan z Francie, a nějací Angláni. No ale ovšem co předvedli naši milí Češi, no tragédie! Dokázali se opít za rekordně krátkou dobu, potom už nemohli ani stát na nohou a bavili se mezi sebou česky a ještě řvali jako magoři. Ostatní hosté se na ně dívali a nechápali! A vypili mi víno!!! , ale už jsem jim to dala sežrat, koupí mi nový a bude!! Jsem si říkala, že se teda budu bavit, ale jakmile se nám Mareček poblinkal na chodbě, tak jsem toho měla právě tak dost a odešla jsem. Mám problémy se spaním, jsem tu pořád utahaná, protože každou noc je párty někde poblíž, mám sice špunty do uší, ale není to pořád ono. A pak nám ještě naši Češi řekli, že jsme se s nima na párty vůbec nebavili! Udělali nám pěknou ostudu, máme tu teď pověst opilců, kteří jsou asociální a neradi se baví s cizincem, tak potěš koště! Na house je teď velmi hustá atmosféra, oni jsou prostě jak malý děcka a chovají se velmi neohleduplně. Kouří nám u jídla, no je to tady děsný, skoro nikdo se s nikým nebaví.

Až umřu, pohřběte mě pod hospodou. Můj manžel mě bude navštěvovat 7 dní v týdnu:-)

Ale jsou tu samozřejmě světlejší chvíle! Je tu pár lidí, kteří jsou naštěstí normální a velmi milí! Teď jsem hodně často s Iwonou, je z Polska, ale umí anglicky poměrně dobře. Včera jsem byla pozvána na drink, tak jsem šla. Guido, Holanďan, je dost milej a hrála jsem poprvní kulečník! A dokonce jsem i jednou vyhrála!

úterý 2. října 2007

Liverpool prozkoumám


Tak jako jsme si říkali, že jsme už dlouho nikde nebyli, tak nás napadl výlet do Liverpoolu. Vzhledem k tomu, že je to necelou hodinu od Manchesteru a lístek na bus není drahý, tak se naše stará známá pětka vydala na cestu za poznáváním nových měst. Ráno tedy po párty bylo krušné, ale probudili jsme se celkem rychle. Jen teda jako ráno je pro nás něco kolem 8h. Cestu vlakem od kolejí do Manchesteru už známe jako svoje boty. Tak to byla hračka, potom najít centrální autobusovou stanici taky celkem okJ, jen teda není zdaleka tak velká jako třeba Florenc v Praze, spíš taková nenápadná ulička. Naštěstí nebyly žádné zácpy, takže jsme v Liverpoolu byli za 55 minut.


Na prohlídku jsme měli celý den, od 11 až do 18h, takže nebylo kam spěchat. Liverpool je fakt pěkné město, nejhezčí na něm je, že je téměř u moře, tam se mi opravdu líbilo, snad ještě víc, než v Manchesteru, města jsou tu fakt pěkná. Naše cesta začala u katedrál, potom následoval přístav (doky), zase katedrály, kostely, parky, China town (město) no a samozřejmě na oběd jsme skočili do McDonalds, no otřes, tam bylo tolik lidí, že si člověk ani nemohl sednout. Angličani mají opravdu zvláštní zvyky, všichni se o víkendu vyrojí do ulic a nakupují jako zběsilí, vráží do sebe, tahají s sebou děti, všichni jedí v „mekáči“ – ať žije zdravá strava našich dětí!! Spousta Angličanů podle toho taky vypadá. Češi jsou jako taky dost tlustí, ale pořád jedí větší mamky než Angláni, ty do sebe furt rvou sendviče, toasty, burgery, bagety, no fuj, chudák můj žaludek, ještě že to nejím.


NO a potom jsem si musela vyfotit vstup do Primarku, to je jejich velmi oblíbený obchod, oblečení je tu dost levný, triko třeba za 50 p (našich 20 Kč), takže venku museli stát bachaři a pouštět lidi na nákupy po etapách, no horší jak na koncertě, div nás nechtěli šacovat. NO a jak to vypadalo v tom obchodě: lidi snad skoro po sobě šlapou , nice se nedá v klidu vyzkoušet, oblečení se nevrací na ramínka, prostě se hodí tam, ke je zrovna místo, takže většinou na zem. Babi, to bys zaplakala, kdybys to viděla. Prostě si člověk na všechny tyto zvláštnosti musí zvyknout, jinak by se musel zbláznit. Ty jo, už vidím, jak se vrátím na Vánoce doma vybílím celý dům, co se jídla týče. Jejich koření nechutná jako koření, skořice není skořice, něco jako strouhanka neexistuje, nemaj normální chleba, jedí něco jako chleba, ale to mi celkem chutná. Nemají moje oblíbení ovesní kašičky ani jogurtové nápoje, jen všude jsou plné mrazáky předudělaného jídla a tuny toastů, ale my s holkama máme svůj způsob stravování založený na zelenině a mléčných výrobcích, ale holt nám někdy chybí maso, tak si dáme něco jako kuřecí v „mekáči“ a je zas líp. Nevím, co jako třeba jedí o víkendech doma, bys se někdy docela mrkla, musí to vypadat asi tak, že nahážou všechno do mikrovlnky nebo trouby a je hotovo. Mami, tady by ses moc nenavařila, všechno by za tebe udělalo Tesco nebo Iceland.



Abych se vrátila k Liverpoolu, je tam toho opravdu hodně k vidění, my stihli to hlavní a byl to opravdu moc pěkný výlet, ještě navíc, když nám krásně svítilo sluníčko. Mrkněte zase na fotky.



http://vladulik.rajce.idnes.cz/Liverpool/