Italská párty a pokračování....

No to zase jednou teda byla oslava. Vyrazili jsme slavit narozky k Italům, co jsou tu taky na výměnným studijním pobytu. Konkrétně šlo o Maria a o Nicca, takový dva přičmoudlý kluky. NO ale co se nám nestaloJ, dostali jsme instrukce, že máme jít do bytu č. 13, no tak jsme tedy šli. Zaklepali jsme a vylezl nějakej Anglán a my něj: „Je tady někde Mário?“ Jako suveréně na nás koukal a řekl, že jasný, že je v pokoji ve druhým patře, že máme jít nahoru. Ovšem mně se to zdálo nějaké divné, že je tam na oslavu narozen nějak ticho. Tak říkám holkám, že je to divný, že jdem pryč. V tom ze sprchy vyšel borec a že je Mario, no ale Ital to rozhodně nebylJ, normální Anglán, tak jsme odešli a oni na nás řvali něco jako vy jedny britský kravky, no tak jsme jim nevyvraceli, že nejsme z UK.

No ale teda jako nakonec se nám podařilo najít další dům č. 13, což je velice divný, že máme na kampusu dvě stejný čísla, ale to by nebyla Anglie. Hned jak jsme vešli, tak se nás Italové ujali a nalévali nám víno (pěkně hnusný) a dali dort (ten byl ale vynikající, oproti tomu, co tu jíme docela dobré zpestřeníJ). No párty se rozjela, Italové někam zmizeli, mimochodem bylo tam asi tak 30 lidí na velmi malém prostoru, nás se ujali pro změnu týpci z Kypru, z turecké části, takž Turci. Byli docela v pohodě, až na to, že jim bylo 18. Tak jsme pokračovali na místní disko, no teda tomu říkám disko.

Angličani mají velmi zajímavé způsoby. Tak za prvé v klubu mají koberec na zemi, takže si jistě dokážete představit, jak asi musí vypadat po několika stech vylitých pivech. Opravdu chuťovečka. Jinak naprosto neumějí pít, nejlepší je, když se vracejí z diskotéky, tak strašně ječí a hrají si na děsně opilý, i když vypili jen dvě pivka. Dále se všude po parketu válí flašky od něčeho jako alkohol. Ale musí se nechat, jsou docela galantní, pouští nás do dveří a usmívají se,….To naši borci by jim teda dali, ti se vrátili v 5 ráno a samozřejmě si nic nepamatují a to párty končila ve 2h. Vždycky vzbudí celý dům a to je nás tu 11, no prostě ČešiJ, ale v poho moje špunty do uší mě opět zachránily.

Normální hudby se u člověk taky moc nedočká, ale my se snažíme tancovat na to, co je k dispozici, ale se stykem R-N-B jsme měli kapánek problém, to se prý jako musí formovat neviditelná kulička, no sranda. Do postýlky jsme se dostali něco kolem 2h, takže v normě. NO jo, ale to jsme jako věděli, že budeme vstávat na výlet, ale to je už jiná kapitola,….