Italská párty a pokračování....

No to zase jednou teda byla oslava. Vyrazili jsme slavit narozky k Italům, co jsou tu taky na výměnným studijním pobytu. Konkrétně šlo o Maria a o Nicca, takový dva přičmoudlý kluky. NO ale co se nám nestaloJ, dostali jsme instrukce, že máme jít do bytu č. 13, no tak jsme tedy šli. Zaklepali jsme a vylezl nějakej Anglán a my něj: „Je tady někde Mário?“ Jako suveréně na nás koukal a řekl, že jasný, že je v pokoji ve druhým patře, že máme jít nahoru. Ovšem mně se to zdálo nějaké divné, že je tam na oslavu narozen nějak ticho. Tak říkám holkám, že je to divný, že jdem pryč. V tom ze sprchy vyšel borec a že je Mario, no ale Ital to rozhodně nebylJ, normální Anglán, tak jsme odešli a oni na nás řvali něco jako vy jedny britský kravky, no tak jsme jim nevyvraceli, že nejsme z UK.

No ale teda jako nakonec se nám podařilo najít další dům č. 13, což je velice divný, že máme na kampusu dvě stejný čísla, ale to by nebyla Anglie. Hned jak jsme vešli, tak se nás Italové ujali a nalévali nám víno (pěkně hnusný) a dali dort (ten byl ale vynikající, oproti tomu, co tu jíme docela dobré zpestřeníJ). No párty se rozjela, Italové někam zmizeli, mimochodem bylo tam asi tak 30 lidí na velmi malém prostoru, nás se ujali pro změnu týpci z Kypru, z turecké části, takž Turci. Byli docela v pohodě, až na to, že jim bylo 18. Tak jsme pokračovali na místní disko, no teda tomu říkám disko.

Angličani mají velmi zajímavé způsoby. Tak za prvé v klubu mají koberec na zemi, takže si jistě dokážete představit, jak asi musí vypadat po několika stech vylitých pivech. Opravdu chuťovečka. Jinak naprosto neumějí pít, nejlepší je, když se vracejí z diskotéky, tak strašně ječí a hrají si na děsně opilý, i když vypili jen dvě pivka. Dále se všude po parketu válí flašky od něčeho jako alkohol. Ale musí se nechat, jsou docela galantní, pouští nás do dveří a usmívají se,….To naši borci by jim teda dali, ti se vrátili v 5 ráno a samozřejmě si nic nepamatují a to párty končila ve 2h. Vždycky vzbudí celý dům a to je nás tu 11, no prostě ČešiJ, ale v poho moje špunty do uší mě opět zachránily.

Normální hudby se u člověk taky moc nedočká, ale my se snažíme tancovat na to, co je k dispozici, ale se stykem R-N-B jsme měli kapánek problém, to se prý jako musí formovat neviditelná kulička, no sranda. Do postýlky jsme se dostali něco kolem 2h, takže v normě. NO jo, ale to jsme jako věděli, že budeme vstávat na výlet, ale to je už jiná kapitola,….

Barbecue

Nedělní odpoledne bylo opět plné nových zážitků. Zase jsme viděli staré známé. O půl třetí jsme se vydali na sraz s ostatními studenty, protože na nás čekalo barbecue v Manchesteru. Byla nás opravdu velká skupina, asi kolem 40 studentů, to byla opravdu radost koupit pro všechny jízdenky. Postarali se o nás báječně, koupili nám i jízdenky. Barbecue se mělo konat na zahradě budovy International Society, ale jelikož poměrně hodně pršelo, tak se celá akce přesunula dovnitř. Jídla bylo až moc, ochutnali jsme burger, jakési omáčky a dokonce i zeleninu, což se tu jen tak nevidí.

Sešlo se nás asi kolem 100, nejen studenti z naší University of Salford, ale i studenti z Manchester Metropolitan University a University of Manchester. Celým odpolednem nás provázela živá hudba, tradiční anglické songy. No a navečer jsme se vydali domů jako obvykle vlakem, cestu už známe poměrně dobře, takže se už jen tak neztratím. Je fajn, jak se o nás starají, už jsme zase pozvané na nejednu párty….

První Erasmus párty

Opět se hlásím z Manchesteru. Na tomot studijním pobytu jsem díky stipendiu Evropské Unie v rámci programu Erasmus. Nejsem tedy jediná, kdo tu z celé Evropy je:-) K našemu příjezdu se tedy konala párty v jednom z nejznámějších klubů v Manchestru - v Pure (klub se nachází v budově bývalé tiskárny, takže je to něco jako předělaná továrna a vypadá to moc pěkně).


Koupili jsme si předem lístek, abychom pak nemuseli čekat úděsnou frontu a dobře jsme udělali. Vyjrazili jsme (celý náš House) v 20:45 a poté jeli vlakem do Manu. Pan prodávač lístků byl velice vtipný, když říkal, že zpáteční lístky se prodávají pouze do 21h, přičmež na našich hodinkách bylo 21:01, no fórkař. Cesta trvá asi jen 10 minut, ale vlak jede děsne pomalu, takže to ve skutečnosti není vůbec daleko.


Pátry začínala v půl 22, ale chvíli nám taky trvalo, než jsme našli ten klub. Naši borci samozřejmě museli na záchod, tak tam zahučeli do nejakého keříku, no ať žijí burani:-) V klubu docela mazec, protože u vchodu byl detektor, nás naštěstí díky předem koupeným lístkům nešacovali. mají to tu dost přísné, to se musí nechat.


Na večer byla připravena akce tequila za libru, což je levnější než u nás:-) Taky podle toho ten bar celý večer vypadal, pořád obležen a dostat se k pití nehorázná doba. Tancovali jsme docela hodně, pokecali se starýma známýma, potkali dalšího Čechy, no to už je fakt haluz:-) Někdo nás tam pořád fotil, tak asi budem na stránkách Manchesteru někde.


Když jsme šli ven na vzduch, tak tam bylo tolik vyhazovačů, že to se jen tak navidí.Mára začal nadávat, že jsou to zmetci (samozřejmě česky), ale naneštěstí jeden z nich byl Polák, takže mu dobře rozuměl, tak nám milého Máru vyhodili z klubu.Ale bylo už celke pozdě, takže jsme šli radší všichni. No a ted otázka, jak pojedem domů? - vzali jsme si taxíka, jelo nás tam všech 8:-) a ten nás hodil až před koleje, takže pohoda. No a do postele jsme se dostali tak kolem půl 5. To byl tedy nás slavný výlet do klubu Pure, a rozhodně nebyl poslední,....

Britové a jiné zvyky

Nazdar, nazdar, tak zdravím všechny po delší odmlce:-) Ráda bych se s vámi podělila o pár zvláštností, které jsem a Britech vypozorovala jako správná socioložka.
Za prvé: každý z vás asi ví, že se jezdí po opačné straně silnice než v České republice a vůbec všude jinde v Evropě. To byl zážitek prvních dní, když jsme byli na prohlídce města a tak podobně, tak nás každý musel upozorňovat, ať se díváme napřed doprava a potom až doleva, než překročíme silnici. Ale jako je to pěkný zmatek přecházet jejich křižovatky, nastupovat do busu na opačné straně silnice.
Za druhé: I když je UK v Evropské unii, tak nepřešli na společnou měnu, tedy euro, ale ponechali si svoji libru. A navíc, jak se říká, že by se měli sjednocovat míry a váhy, tak tady teda ani omylem. Alkohol se měří v pintách, ale vlastně i mléko a váhy jsou v librách (1kg se rovná 2 libry), takže tu každý váží hned dvakrát tolik. A co se jejich peněz týče, tak mají tolik drobných mincí, že je opravdu těžké je rozeznat.
Za třetí: V každé větě skoro říkají please (prosím) a pořád stále dokola opakují thank you (děkuji), no jak magoři:-) Za jeden rozhovor trvající několik sekund jsou schopni to vyslovit snad desetkrát.
Za čtvrté: Hodně lidí s tu stravuje stylem sandwich, toast, fish and chips, no prostě ne moc zdravě, a spousta Angličanů podle toho taky vypadá, ale je fakt, že Češi na tom nejsou taky nejlíp že?
Za páté: všechny obchody zavírají děsne brzo, jako Tesco ve všední den třeba v 18h, což by tedy v Brně bylo nepředstavitelné. Stejně tak to mají i s většinou klubů a hospod, zavírá se tak v 22h, kdy se v ČR teprv začíná pařit. Jediná možnost, jak zůstat vzhůru déle, je jít do centra města, tam se dá vydržet tak do 5 h. Samozřejmě tu platí pravidlo, že se nesmí nikde hospodách ani klubech kouřit, což je chválihodné, protože potom nesmrdíme.:-)
Za šesté: Jejich oblékání je velmi zajímavé. Je deset večer, jde se na párty a slečny na sobě mají jen nějaký trio nebo tílko, či korzet a vůbec se neobtěžují s něčím jako bunda. Nebo typický den: ráno jedem do školy, je kolem 10 stupňů a slečny jdou v žabkách:-) Co se kluků týče, tak ti tu celkem ujdou, ale někdy teda jejich úprava zevnějšku stojí zato, nosí na hlavně něco jako styl "sláma".
Za sedmé: Nikdo neumí vyslovovat naše ď, ť,...., takže jsem byla přejmenována a odteď se jmenuju Lada, takže mě těší. :-)
Určitě si vzpomenu na další divnosti, který tu pozorujeme, takže vás budu nadále informovat z fotbalové metropole:-)

Víkend ve znamení výletů - opět

Víkend byl jak jinak než cestovní:-) Prostě pro všechny nové studenty ze zahraničí připravili uvítací týden a to doslova, postarali se o nás fakt báječně.

V sobotu nás čekal výlet do Peak District. Šlo o krajinu severně-západní Anglie. Počasí se vydařilo, takže výlet byl parádní. Přileji jsme do vesničky jménem Castleton.
Byla velice malebná, něco jako náš skanzen, malé domečky, staré,...Následoval výstup na hrad Peveril Castle - jeden z pozůstatků z dob Normandie. Odtamtud byl rozhled na dalekou krajinu.

http://vladulik.rajce.idnes.cz/Peak_District_2/

No ale v neděli se počasí moc napodařilo. Když jsme odjižděli z Manu, svítilo sluničko, ale jakmile jsme dorazili do Lake District, začalo nehorázně pršet a foukal vítr, někomu ani nevydržely deštníky, ale naštestí jich tu mají dostatek:-)

Lake Windermere je největší jezero v Anglii, a celá ta oblast má asi 18 milionů návštěvníků ročně, což je velmi slušné číslo. Svůj název dostalo od slova Wunder (což je něco jako nádhera) a mere jako moře.


Bylo tam opravud nádherně. Jezero má velice bohatou zvířenu, ta byla k nahlédnutí v něčem jako muzeu. No a úplně utahaní jsme se vrátili na koleje....

http://vladulik.rajce.idnes.cz/Lake_District/

Manchester City

Hned v pátek se konal další výlet tentokrát do Manu. Věděli jsme, že nás chystá náročná cesta, takže jsme se na to pořádně připravili:-) Dobrý boty, svačina na cestu,.....
Na fotkách můžete vidět lidi, co na sobě mají žlutý trička, tak to jsou taky mezinárodní studenti, kteří nás celým tím uvítacím týdnem provázeli. Takže jsme je pracovně pojmenovali žlutý trička:-) Byly skoro všude, pořád nás pronásledovaly:-), ale v dobrém slova smyslu.


Vzali nás do centra Manu, dokonce za nás zaplatili i lístky na vlak (jako cestování je tu jako zadarmo, jistě chápete, jak to myslím:-)) No ale to co nás čekalo, no paráda, Man je opravdu krásné město, tak různorodé, na jednom rohu moderní budova, na dalším zase domečky několik století staré, opravdu pěkný mix. Měli jsme průvodce, ten byl super, protže mu bylo taky super rozumět.

Prohlídka trvala něco kolem dvou hodin a opravdu se vyplatila. Večer jsme byli všichni tak utahaní, že jsme se na párty dostali až pozdě, když už se skoro končilo. Jako v našem kampsusu se šechno zavírá děsne brzo, nechápu, v Cechách se jde pařit až po 20 h, tady se už skoro chodí spát. Ale ne že by ráno byli brzo na nohou, začíná se žít až tak kolem 8h ráno. Divný denní reži, ale buduž, jiná země, jiné zvyky.
http://vladulik.rajce.idnes.cz/lecture+Manchester_city/

Výlet do Lower Kersal

Ahojda, tak jsem zpět po delší době. Přináším opět novinky ze známého fotbalového města:-) Hned ve čtvrtek nás vzali na výlet po okolí, teda hlavně na omrknutí oblasti, ve které se nacházejí naše koleje a taky náš celý kampus. U hlavní budovy školy nás vyzvedl minibus a vzal nás na projížďku. Bylo to super pozorovat, protože Salford (část Manu, kde přesně bydlíme) patřila k prvním, ze které vznikl celý Man. Bylo to industriální městečko, ze kterého vyrostl dnešní kolos. A protože to bylo místo značne zdevastované, špinavé tak tam britská vláda investovala značné množství peněz na revitalizaci.
Celý projekt se jmenuje New Deal a ročně je na něj věnováno několik miliard. Ještě teď je ale vidět, že je to část stará (Salford) a že je třeba investovat nadále. Tour trvala tak 2 hodinky, průvodce teda mluvil jako vidlák, mi mu rozuměli každé druhé slovo, moc ohledů na nás teda nebral:-)
Tak jsme si říkaly, no jako když na něj začnem mluvit česky, tak jsme zvědavé, co nám bude rozumět.
http://vladulik.rajce.idnes.cz/Uvitani+Lower_Kersal/

Hello from England

Tak jsem šťastně dorazila a přistála na man letišti. Přijeli jsem v noci a zjistili jsme , že je tu vlastně o hodinu míň, takže let ve skutečnosti trval 2,5 hod. Na letiště mě hodil Pája od Hanky z Brna, cesta v pohodě, jen v Praze pěkná zácpa:-) NO a letadlo mělo zpoždění, ale jen 30 minut, na čož jsem byla upozorněna kamoškou. Na letišti mě přišla navštívít Maruška a pak už jsme s holkama valily na check-in.

Všechno v pohodě, jen mi asi při kontrole pípaly brýle:-) Z letiště v Manu nás odvezl taxík na koleje, zadarmiko a o půl 2 jsme se doplazily na pokoj. Což nás tedy čekal docela šok. Vevnitř to smrdělo jako po deratizátorech bylo tam tak 40 stupňů. A navíc další perlička, oni nemají peřiny, to je fakt vtipný. Tak jsme šly radší spát, jak se říká ráno moudřejší večera.
Ráno už to bylo lepší, jen je tu docela hluk, ještě že jsem si vzala špunty do uší.


Ráno jsme zaously sušenky a vidaly se do města. Daly jsme si pravidlo, že se bude mluvit anglicky a to pokud možná co nejčastěji. Zatím nám to jde. :-) Tak první cesta vedla na registraci, to bylo v pohodě, ujal se nás nějaký Arab a pak ČíŇan. NO takže mám ID se svou fotkou, no děs a hrůza. Potom sjem se rozhodly dát si nějaké to malé občerstvení, takže jsme hledaly Salford Shopping Centre - našly jsme bez problémů. Vypadá to, že nakupovtat se bude chodit do Tesca, dokonce tu mají i obchod, kde je všechno za libru, to bude asi naše oblíbené místo, dokud si nenajdem nějakou práci.



Ve škole super, každý se k nám chová mile, už jsme se přihlásily na tři výlety po okolí, takže to bude paráda. Jedem k jezerům, na hrady, do centra Man, ... Ještě jedna věc je úplnš úžasná a to to, že máme teda zadarmo to sportovní centrum. Můžem chodit plavat, do posilky na aerobic, takže si dáme pěkně do těla. jen cestování je tu drahý, takže zatím valíme posvých, ale potom začnem využívat školní autobus zadarmo, jinak bychom se ušlapaly k smrti.



Pokus o fotky: Mám naprosto dokonalý výhled z okna, asi nejlepší ze všech, takže super. Jinak v pokoji máme kovové nebo co to je dveře, ty jsou naprosto úděsný, to by se člověk pos... než je vůbec otevře.

Nutné info

Ahoj všichni:-)
Nastává mi čas přípravy na odjezd, tak si zjišťuji poslední důležité informace. Mrkla jsem na www stránky o manchesterském počasí a nečeká mě zas taková hrůza, jak každý říká. Nejnižšsí teploty, které mi hrozí se pohybují kolem 2 stupňů nad nulou, ale to jsou opravdu minima. Pokud je v Manchesteru náledí, tak je to prý už pravdová katastrofa. Asi bude docela často pršet, ale co už:-) Jedu si to tam užít a ne stěžovat si, že tam stále prší.
Dostala jsem super fotky od Hanky z jazykovky, která v Man strávila půl roku. Vypadá to už teď, že se mi tam bude líbit. Je tam zatím docela zeleno.

Je tam krásný park, tam se asi budu vyskytovat dost často:-) Jinak co se týče kampusu, kde mám bydlet, tak je teda opravdu mega velký. Už znám vlastně i svou budoucí adresu, tak mi tam klíďo můžete poslat pohled, ale to bych měla spíš já vám ne?:-) Ale můžete se stavit na návštěvu. Přesná adresa je CIH037/17, Castle Irwell Student Village Cromwell Road, Salford M6 6DB.